jomla

Login Form

Jak si z nás dělají pr ....

Na toto článku budu postupně publikovat "perly z internetu", konkrétněji příklady potvrzující staré příslový "práce kvapná - málo platná". Zaměstnávání cizinců s minimální znalostí jazyka, strojové příklady textů a v neposlední řadě dost neuspokojivé znalosti stylistiky a gramatiky českého jazyka i u našich tuzemských studentů a absolventů přínáší na svět někdy až neuvěřitelné texty.

Nevím, kdy si vlastníci příslušných internetových služeb uvědomí, že "ošklivá češtin" na jejich stránkách je silně kontraproduktivní a začnou víc dbát na používání správných gramatických konstrukcí.

 


 

Cestovní kanceláři Fischer se povedl kouzelný překlad :-)  

Jedinečná hlavní podlaha komplexu - to je zcela jistě takové lákadlo, že nemohu jinak nežli daný "vlastnost" navštívit.

Snapshot je z 18.8.2017

 

 


 

Portál iDnes patří v žebříčku prznitelů češtiny na jedno z předních míst.

V tomto případě sice neuvěřitelná hrubka v titulku může být odůvodněna přesnou citací výroku p. Srba, ale přece jen by zde měla zapracovat jakási odpovědnost autora článku.

 

 


V tomto článku se objevuje nová a naprosto neuvěřitelná informace.

Poslední větu nelze chápat jinak, než že společnost TESCO se transformuje z obchodní společnosti na výrobce (v tomto případě vajec).

Rada pro autora: větu stačí přeformulovat na "Změna v nabídce Tesco vychází ze snahy společnosti nabízet produkty vyráběné udržitelným a etických způsobem".

Smysl věty potom bude v souladu se zbytkem informací v článku.

 


 

 V tomto případě nemám na mysli ani tak gramatickou stránku věci, jako spíš stránku věcnou.

 Portál Invia.cz má na svých stránkách kouzelný vtip.

Jak je ze snímku patrné, zavádí Invia do právního pořádku Nezávaznou objednávku, aniž by bylo vysvětleno co vlastně nezávazná objednávka je. Tentýž formulář v jiném poli (telefonní číslo) už hovoří o možnosti urychlení vyřízení objednávky - nikoliv "nezávazné objednávky".

Až studium obchodních podmínek přináší jakési vysvětlení. Obchodní podmínky hovoří o nezávazné objednávce (rezervaci) - přičemž ani o rezervaci nemůže být řeč, protože v témže článku OP Invia konstatuje, že v okamžiku přijetí objednávky nemá informace o tom, zda vlastně objednávaný produkt (službu) bude mít k dispozici. Tuto informaci dostane až od svého partnera - a to dokonce ani ne v reálném čase - ale potvrzování obvykle probíhá v průběhu pracovní doby příslušné CK (tedy odpovedle, večer, v noci či o víkendech dochází k poměrně značnému prodlení).

Jinými slovy -  nákupy u prostředníka nejsou to pravé ořechové.

 


 

 

 

Maturita z matematiky Ano či Ne?

Už roky ve na hladině středoškolského rybníka čeří vlnky zda je matematika jako předmět vůbec zapotřebí a zda z tohoto předmětu maturovat. Nebudu rozebírat argumenty pro a proti, hájit stanoviska CERMATU ani pomýlenou studentskou argumentaci o právu na svobodnou volbu.

Vycházím ze základního předpokladu že vzdělání (základní i střední), které je poskytováno zdarma (z veřejných peněz) je nutno chápat jako společenskou objednávku kdy zadavatel procesu vzdělávání (tedy stát) je tím, kdo určuje požadované kvalitativní parametry a definuje i požadovanou úroveň znalostí při výstupu. Studující si sice volbou oboru do určité míry přizpůsobí obsah studia (jestli bude studovat deskriptivní geometrii nebo organickou chemii nebo způsob podmítkové orby). Pro každý zvolený obor ale existují jasně stanovená výstupní kriteria.

Pro prohloubení studia matematiky a povinnou maturitu jsem všemi deseti.

Setkávám se ve své praxi dnes a denně se stále nižší úrovní matematických znalostí - tím myslím znalosti poměrně triviální, které naši dědové nazývali kupeckými počty.

Situace, kdy obsluha v obchodě píše cedulku, kde láká zákazníky na 50% slevu z původní ceny 370 korun na 199 korun (reálná sleva tedy pouhých 46,2%) může být buď nevědomost, nebo obchodně martketingový tah. Horší pochopitelně je situace, kdy informace o 50% slevě je uvedena i na prodejním dokladu. V tomto případě už se nejedná o marketingový tah, ale o daňovou a účetní chybu.  Ale reklamní leták  společnosti KIK (platnost od 22.3.2017) mne dostal. Dlouho jsem na obrázek nevěřícně hleděl a přemýšlím jestli jsem se zbláznil. Duben ještě není, že by se jednalo o aprílový žert.

 

 

Pokud na obrázku a v textu v něm nikdo nevidí problém, potom připomenu jednu zásadu.

Převod jednotek definuje jeden litr jako jeden decimetr kubický (krychlový). Jeden litr tedy zaplní krychli o rozměrech 10x10x10 centimetrů. Ale společnost KIK pravděpodobně používá jiné fyzikální jednotky.

Nabízí totiž serii ratanových květináčů, u nichž ovšem uváděné rozměry a uváděný objem tak trochu nesedí.

uváděný rozměr           uváděný objem                 objem vypočtený z rozměrů

32x32x62 cm                 325 l                                63,48 litru                   
26x26x50 cm                 265 l                                33,8 litru
20x20x38 cm                 200 l                                15,2 litru
17x17x17 cm                 170 l                                 4,91 litru

Pokud by někdo potřeboval přiblížit kolik že je 170 litrů, tak vana o rozměrech 170x70x40 cm (poměrně běžný typ v koupelnách, třeba akrylátová Laguna Mahé) má uváděný objem 190 litrů. (bez osob ve vaně a napuštěná k přepadovému otvoru - tedy nikoliv až po okraj). Takže i nejmenší ratanový květináč z KIKu má téměř objem napuštěné vany, no paráda.

Výsledky jasně ukazují že se rozhodně nejedná o chybu při převodu, ale o naprostou neznalost - a to se nebavíme o středoškolské matematice, ale o látce ze základní školy. Pokud se nepletu, látka týkající se objemu a povrchu těles je učivem 7 ročníku základní školy. Situace je o to smutnější, že se zde jedná  v podstatě o triviální těleso - tedy krychli nebo kvádr - žádné relativně komplikované situace jako jsou koule, polokoule, kuželoid nebo podobně.

Stranou ponechávám potom ještě jiný problém, a tím je skutečnost, že uváděné rozměry jednotlivých květináčů nekorespondují s vyobrazením na snímku, takže zatímco rozměry řekněme prvního (32*32*62) říkají , že výška květináče je přiblížne dvojnásobkem šířky (skutečně tedy 1,95 násobkem), doprovodná fotografie ukazuje květináč jehož výška je 2,27 násobkem šířky. Jinými slovy - opět v duchu upozornění - snímky jsou pouze ilustrační nakonec dostanete nabídnuto něco jiného, než co jste si na základě reklamního letáku vybrali. Pro ty z vás, co zmíněný reklamní leták nemají - je na tomto odkazu. Zmíněný snímek je na straně  14-15. Jak dlouho bude odkaz funkční a zda případně nedojde ke změně obsahu letáku - to nemohu ovlivnit.

Jinými slovy - co se ve škole nenaučíš, na tabletu nenajdeš. Když totiž dotyčný autor NEVÍ co má použít (vztah, postup) pro vyřešení úlohy, jsou mu naprosto k ničemu veškeré přístupy k informačním zdrojům na internetu nebo v knihách. Jestli neví CO má hledat (použít), tak těžko najde odpověď, protože neví na co se zeptat.

 


 

 

 

 

A to je ten pokrok ...

Jak se mění hodnoty života - zhoubný vývoj sedmera hlavních hříchů:

Hodnotový svět předchozích generací totiž znal sedmero hlavních hříchů.

  • pýchu
  • lakomství
  • závist
  • hněv
  • smilstvo
  • nestřídmost
  • lenost

Postupem času se jejich obsah proměnil do dnešní podoby

  • z pýchy se stalo zdravé sebevědomí
  • z lakomství zákon ekonomiky
  • nestřídmost se povýšila na vyšší životní úroveň
  • závist v boj o spravedlnost
  • hněv ve zdravou reakci na nekorektní jednání druhých
  • smilstvo v prevenci proti neurózám
  • lenost se proměnila v prokrastinaci

Konečně je jasno

Podobně jako kdysi Evropou obcházelo strašidlo komunismu, obchází dnes v Čechách strašidlo EET.

Všude kam se člověk podívá, vidí zástupy předem krachujících podnikatelů, všichni už minimálně předem vědí o kolik budou muset zdražit svoje produkty a služby.

Nechci teď probírat smysl a účel EET. Mám jiný cíl.

Web Novinky.cz uveřejnil 31.10. 2016 tento článek.

Mluvčí vlády Martin Ayrer ve zmíněném článku uvádí několik zajímavých faktů.

  • jídelnu ve Strakově akademii provozuje soukromá firma, konkrétně Eurest. Na její činnost (narozdíl od bufetů a jídelen v Senátu a Poslanecké sněmovně) se povinnost zavést EET vztahuje.
  • od 1.12.2016 v návaznosti na snížení DPH pro stravovací provozy z dnešních 21% na 15% dojde uvedeném stravovacím zařízení na Úřadu vlády ke snížení cen podávaných pokrmů o zmíněných 6%.

Takže se můžeme radovat.

Firma Eurest si přece nedovolí diskriminační přístup ke svým zákazníkům. Jestliže na jedné své provozovně nejen že do ceny stravy nepromítne zvýšené náklady související se zavedením EET, ale naopak plně promítne snížení DPH do snížení cen podávaných pokrmů, potom stejný přístup zcela samozřejmě musí zvolit i na svěch svých dalších provozovnách, jak jich po republice mají desítky a stovky.

A jestliže se takto zachová jedna z vůdčích cateringových společností na trhu, potom ta neviditelná ruka trhu přece nemůže zafungovat jinak nežli stejně. A spustí se domino - zlevnil jeden, ostatní se přidaj.

Pokud by tomu tak bylo, potom díky Klausi i Babiši.

Takže teď už zbývá pouze doufat, že uvedené zlevnění nebude zas jen pro vládní jídelnu, které to naopak ve zvýšených cenách zadotuje zbytek národa.

 

 

 

 

 

 

 

 

Co je vlastně Palestina

 

"Žádný palestinský národ neexistuje. Vytvoření palestinského státu je pouze prostředkem pokračování našeho boje proti státu Izrael za naši arabskou jednotu. Ve skutečnosti dnes není žádný rozdíl mezi Jordánci, Palestinci, Syřany a Libanonci. O palestinském lidu mluvíme dnes pouze z politických a taktických důvodů, protože národní zájmy Arabů vyžadují, abychom jako účinný prostředek boje proti sionismu vyzvedli existenci zvláštního 'palestinského národa'.
Jordánsko jako suverénní stát s definovanými hranicemi nemůže uplatňovat nároky na Haifu a Jaffu.

Jako Palestinec si však mohu nepochybně nárokovat Haifu, Jaffu, Beer-ševu i Jeruzalém. Jakmile jednou prosadíme naše právo na celou Palestinu, nebudeme váhat ani minutu a spojíme ji s Jordánskem."

Zahír Músejn - člen výkonného výboru Organizace pro osvobození Palestiny, rozhovoru pro nizozemský deník Trouw (1977)

 

"Kdy existoval nezávislý palestinský národ s palestinským státem? (…) Nestalo se to, že by existoval palestinský národ v Palestině, který by se považoval za palestinský národ a my přišli, vyhnali je a zabrali jejich stát. Oni neexistovali."

Golda Meirová, bývalá izraelská ministerská předsedkyně v rozhovoru pro The Sunday Times, 15. června 1969

 

Organizace pro osvobození Palestiny v roce 1968 definovala „Palestince“ jako „ty Araby, kteří do roku 1947 sídlili v Palestině bez rozdílu toho zda byli vyhnání nebo tam zůstali. Kdokoliv, kdo se narodil po tomto datu palestinskému otci  i mimo Palestinu, je Palestincem. 

Problémem pochopitelně je i skutečnost, že Britský mandát Palestina zahrnoval podstatně větší území (v podstatě celé území dnešního Jordánska, celé území dnešního Izraele včetně autonomních palestinských území a drobné enklávy v pohraničních oblastech s Irákem, Libanonem a Sýrií).  Tím ovšem počet arabského obyvatelstva, sídlícího v Palestině do roku 47 ohromně narůstá.

Dnešní Palestinci stavu, kdy během trvání Britského mandátu Palestina byl za Palestince označen každý, kdo žil na zmíněném území bez ohledu na jeho etnickou či náboženskou příslušnost (palestincem v tomto směru byl označen křesťan, muslim i žid) velmi účinně využívají.  Z tohoto principu totiž vyplývá, že do počtu palestinských obyvatel skutečně zahrnují palestinské orgány i arabské obyvatelstvo na území celého bývalého Britského mandátu.

Tato "svérázná" metodika dokáže naprosto zamlžit jakékoliv snahy o vyčíslení počtu osob, jichž se vlastně problematiky týká. V případě žádostí o finanční a humanitární pomoc je to pochopitelně výhoda, stejně jako v případě snah ohromit svět rozsahem utrpení dotčených osob. A zároveň vysvětluje i jiný aspekt - proč se arabské státy nijak zvlášť neangažují v otázce pomoci svým Palestinským souvěrcům. Vždyť podle Palestinců v podstatě ani Jordánsko neexistuje, protože na jeho území žijí Palestinci (arabové narození po roce 47) a jde o území Palestiny z hranic Britského mandátu, jak ji dnešní Palestinci chějí nazpět.

Troška oficiálních statistik

Počet Palestinců celkem (Palestinská autonomní území + zbytek světa, odhad): 11 000 000

Pozn. zde se jedná o PAÚ v rozsahu dohod z Osla

PAÚ: 4 290 000
Izrael: 1 200 000
Arabské státy:  4 900 000
Ostatní státy: 612 000

Na území PAÚ tedy žije  o něco víc nežli třetina osob, které jsou označovány za Palestince. Tyto počty jsou ovšem velmi problematické, počet osob je mnohdy účelově zkreslován, navíc se předpokládá že víc než polovina z uvedeného celkového počtu jsou osoby bez státní příslušnosti, takže jsou obtížně podchytitelní i ve statistikách států, na jejichž území se nacházejí. Palestinci do tohoto počtu například účelově zahrnují i počet arabských občanů Izraele - což je přibližně 1,5 milionu osob (jsou to arabové a podle jejich výkladu žijí na území nárokovaném Palestinci)

Největší skupina Palestinců v cizině se vyskytuje v Chile v přibližně půlmilionovém počtu.